Cytogenetické
metody v lékařství Základem
cytogenetických metod je kultivace různých buněk, např. lymfocytů a
zobrazení metafázních chromozomů zbarvených Giemsovou či jinou
metodou. Pro identifikaci jednotlivých chromozomů se užívá proužkovací
metoda: po předpůsobení trypsinem se v metafázních chromozomech zbarví
(např. Giemsovým roztokem) jen určité oblasti chromozomů v podobě proužků,
jejichž počet a umístění jsou charakteristické pro chromozom daného
čísla. Výsledkem cytogenetického vyšetření je karyogram -
mikrofotografie chromozomů a jejich uspořádání podle mezinárodní
nomenklatury (karyotyp). Na vyhodnocení karyogramu je založeno prenatální
určení pohlaví plodu a diagnostika chromozomálních odchylek (numerických
a strukturálních) u některých vážných vývojových poruch (např. Downův
syndrom aj.).
Při
cytologickém průkazu pohlaví je zjišťován X- a Y-chromatin v interfázních
jádrech epitelových buněk, např. u intersexuálních fenotypů a u
gravidit s rizikem pohlavně vázané choroby (hemofilie aj.). Zatímco
X-chromatin se barví nejčastěji acetoorceinem a pozoruje obyčejným světelným
mikroskopem, Y-chromatin se barví speciálními fluorochromy a vyšetřuje
se ve fluorescenčním mikroskopu.
Cytogenetické
metody se užívají také v genetickém poradenství, jehož účelem je zjišťovat
a dispenzarizovat geneticky rizikové rodiny a při případném těhotenství
ve vhodném období provádět chromozomální vyšetření buněk plodové
vody, případně vyšetření placenty. Tím je dána možnost stanovit
nejen pohlaví plodu před jeho narozením, ale především zjistit ohrožení
plodu vývojovou či jinou genetickou poruchou. Tím přispívá genetika k
osvětlování patologických stavů během vývoje plodu a v geneticky
rizikových rodinách zajišťuje účinnou kontrolu umožňující narození
zdravého dítěte.
Fotogalerie
|
Epitelová buňka lidské bukální
sliznice s jádrem, které obsahuje Y-chromatin (šipka). Barvení
Acrinilem. Mikroskop FLUOVAL ZEISS Jena. Zvětšení 2800x. (M. Hejtmánek) |
|
Karyogram získaný chromozomálním
vyšetřením lidského plodu s použitím lymfocytů z periferní krve. Chromozomy jsou zbarveny metodou G-pruhování. Karyotyp: 46, XY.
Mikroskop DOCUVAL ZEISS Jena. Zvětšení 5 900x. (J. Šantavý) |
|