Cytodiagnostické a imunocytochemické metody

Cytodiagnostika se stala v posledních desetiletích důležitou součástí komplexu morfologických vyšetřovacích metod s bezprostředním a významným dopadem v léčebně preventivním procesu zdravotnictví, a to prakticky v celosvětovém měřítku. Zahrnuje řadu specializovaných postupů aplikovaných v závislosti na povaze onemocnění a přístupových možnostech vyšetřujícího lékaře. Přestože hlavní smysl cytodiagnostiky je v současnosti spatřován v oblasti onko-diagnostiky, nelze opomíjet ani jiné možnosti změn v závislosti na hormonálních vlivech v oblasti gynekologie apod.

Nejdéle užívanou je tzv. exfoliativní cytologie využívající skutečnosti, že z patologických ložisek, zejména nádorového původu, se uvolňují jednotlivě i ve skupinách diagnostikovatelné buňky, které lze cytologickým (obyčejně Giemsovým)  barvením prokazovat. Již tato původní exfoliativní cytologie přispěla významně k depistáži nádorových onemocnění. Postupně se cytologická technika na klinice rozšířila na zpracování tělních tekutin a sekretů (moč, likvor, výpotky, sputum) za použití různých koncentračních metod, přímých roztěrů a cytobloků. Dále pak na vyšetření stěrů z dýchacích cest a zažívacího traktu, a v neposlední řadě o otiskovou cytologii z operačních vzorků. Hematologická cytologie platí odedávna za základní a vysoce specializovaný obor na klinice. Mimořádného rozšíření doznala punkční cytologie tenkou jehlou, která při minimálním riziku, vyplívajícím z diagnostického zásahu, vede k vysoké diagnostické výtěžnosti. S použitím tenké jehly lze s minimálním instrumentálním vybavením již během několika málo minut dosáhnout diagnostického závěru; rovněž z ekonomického hlediska je vyšetření mimořádně výhodné. Preparáty lze zhotovovat formou cytologických roztěrů, ale i cytobloků umožňujících histologické, histochemické či imunohistochemické vyšetření a posléze je dána možnost i ultrastrukturálního vyšetření. Cytologické vyšetření se stalo rutinní metodou v rámci peroperační biopsie. Základním cytologickým barvením zůstává nadále Giemsova metoda. Doplňující metodiky jsou zaměřeny ke zvýraznění cytologických detailů, k cytochemické, enzymové a imunocytochemické analýze.

Výsledkem cytologického vyšetření je buď definitivní diagnóza, anebo přinejmenším alespoň rámcová orientace lékaře, usměrňující jeho další vyšetřovací postup, případně rozhodnutí ve smyslu biopticko-histologického vyšetření.

Výhody cytodiagnostiky spočívají především v její technické nenáročnosti, minimální zátěži a riziku pro nemocného, v ekonomice času a konečně velmi levnému provozu, což umožňuje použití pro zdravotnický screening velkých částí populace. Těmito aspekty se cytodiagnostická služba stala významnou součástí moderního léčebně preventivního programu a zejména neodmyslitelným nástrojem v boji proti zhoubným nádorům.

S rozvojem cytologie a cytodiagnostiky je organicky spojen i rozvoj teoretické a aplikované cytochemie a imunocytochemie. Imunocytochemické postupy využívají specifických (nezřídka monoklonálních) protilátek značených fluorescenčním barvivem či enzymem k průkazu vazebných míst protilátek specifických antigenů. Původní fluorescenčně mikroskopický průkaz je vzhledem k technickým okolnostem používán spíše pro speciální účely, zatímco v diagnostickém provozu se stále větší měrou uplatňují výhodnější enzymové markery (např. dnes již velmi rozšířená imunoperoxidázová technika).

V soudobé laboratorní technice se uplatňují i metody molekulárně genetické, např. DNA-hybridizační techniky umožňují detekci nukleotidových sekvencí v buňce "in situ". Samostatným cytologickým oborem je oblast chromozomální diagnostiky v návaznosti na studium genetických poruch a vrozených malformací s aplikací v klinice a genetickém poradenství.

Fotogalerie

Alveolární makrofágy plic. Bronchoalveolární laváž. Polotenký řez barvený metodou podle Warmkeho. Mikroskop JENAMED VARIANT ZEISS Jena. Zvětšení 3 700x. (J. Dušek)
Bronchiální epitelie. Kartáčový stěr, Giemsa. Mikroskop JENAMED VARIANT. Zvětšení 5 660x. (M. Dušková, J. Dušek)
Karcinom prsu, pleurální výpotek. Sedimentační cytologie, Giemsa. Mikroskop JENAMED VARIANT. Zvětšení 2 000x. (M. Dušková, J. Dušek)
Metastáza medulárního karcinomu štítné žlázy v lymfatické uzlině. Tenká jehla, Giemsa. Mikroskop JENAMED VARIANT. Zvětšení 2 000x. (M. Dušková, J. Dušek)
Průkaz cytokeratinu 19 v buňkách žlázek bioptického vzorku děložního čípku (tmavé zbarvení). Nepřímá imunoperoxidázová metoda s monoklonální protilátkou BA 16. Dobarveno hematoxylinem a eosinem. Kryostalový řez. Mikroskop NfPK ZEISS Jena. Zvětšení 345x. (J. Mačák)
Alveolární makrofág. Bronchoalveolární laváž, ultratenký řez, kontrastování uranylacetátem a citrátem olova. Mikroskop TESLA BS 500. Zvětšení 20 000x. (J. Dušek)